A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Fidži - Průvodce

Tropický ráj čítající 333 ostrovů a atolů, vyhledávaný turisty z celého světa. Nabízí výlety do sopečných pohoří porostlých deštným pralesem s nádhernou faunou i florou, plavání v křišťálově čistém moři, slunění na plážích s oslnivě bílým pískem ve stínu palem, mělké průzračné laguny s vodou teplou 25 až 28 stupňů po celý rok. Nalézají se tu jedny z nejrozsáhlejších korálových útesů na světě, s ohromným množstvím mořských živočichů všech barev a tvarů. Podmínky pro potápění jsou tu jedny z nejlepších vůbec. Ostrovy jsou velmi oblíbené mezi filmaři díky dokonalému ztvárnění exotiky-natáčela se tu například Modrá laguna nebo Trosečník. Také mnoho párů si zde plní svůj sen o romantické svatbě.
Tradiční kuchyně je pestrou paletou exotických jídel, z nichž některé speciality jsou opravdu nezapomenutelné. Místní ryby, humři, krabi, krevety nebo chobotnice jsou pravou delikatesou také díky tomu, že se na váš stůl dostanou zcela čerstvé. Ochutnat tu můžete mnoho druhů tropického ovoce-po celý rok je k disposici šťavnatý ananas, papája, kokos a sladké banány, sezónně pak mango, citrusy, chlebovník, guáve, melouny a mnoho dalších.
Ještě v 19. století bylo Fidži neblaze proslulé jako Kanibalské ostrovy, ale dnešní obyvatelé jsou velmi milí, přátelští a pohostinní.
Fidži je státním zřízením vojenská junta a má poměrně malý počet obyvatel (necelý milion).

Poloha

Fidži je osamělá skupina ostrovů v jihozápadní části Tichého oceánu. Leží mezi Melanésií (Šalomounovy ostrovy, Papua-Nová Guinea) a Polynésií (Tonga, Samoa, Cookovy ostrovy a Francouzská Polynésie) na jih od rovníku. Nejbližšími sousedními státy je Tonga (ve vzdálenosti 770 km) a Vanuatu (1100 km). Dva největší ostrovy - Viti Levu a Vanua Levu - představují téměř 9/10 celkové rozlohy státu. Fidži se skládá z 332 ostrovů – velké ostrovy jsou sopečného původu, malé jsou atoly vytvořené korály.
Ostrov Viti Levu zabírá více než polovinu území, na jeho jihozápadním pobřeží leží hlavní město Suva a najdeme tu i další dvě největší města – Nadi a Lautoka. Také dvě mezinárodní letiště a nejvyšší vrchol souostroví, hora Tomanivi (Mt Victoria 1.323 m) jsou součástí tohoto ostrova.
Vanua Levu je druhým největším ostrovem. Má členité pobřeží tvořené úchvatnými zálivy. Na ostrově se nachází dvě větší města – Savusavu a Labasa.
Dalšími velkými ostrovy jsou Taveuni a Kadavu.
Taveuni je třetím největším ostrovem Fidži. Jeho povrch je pozůstatkem bouřlivé sopečné činnosti. Ostrov má překrásnou vegetaci, díky které bývá označován za ostrovní zahradu. Vulkanické pohoří zde kulminuje druhým největším vrcholem Fidži – Uluigalau (1.241 m).
Kadavu je posledním větším ostrovem a je obklopen řadou malých ostrůvků. Podobně jako Taveuni vyniká ostrov nádhernou, dramaticky divokou přírodou.
Zbytek území tvoří stovky malých ostrůvků a atolů, které se dělí na ostrovní skupiny Lomaiviti, Lau, Moala, Yasawa, Mamanuca a Rotuma. Mnoho těchto ostrovů je neobydleno.

Podnebí

Díky tomu, že leží uprostřed oceánu, má Fidži mírné tropické přímořské podnebí bez výrazných výkyvů a nabízí příjemnou průměrnou teplotu 25 stupňů. Moře totiž nemění teplotu tak snadno jako pevnina a napomáhá tak stabilnímu počasí. Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 60 a 80 %, horké léto může přinést vlhkost až 90 %, která není ve spojení s vysokou teplotou příliš příjemná. Naštěstí ji kompenzuje příjemný vánek od moře.
V letním teplém a vlhkém období přibližně od prosince do dubna dosahuje teplota 30 stupňů, často prší a ostrovům také hrozí cyklony. V nejchladnějším období v červenci a srpnu se teplota pohybuje kolem 20 stupňů, v hornatých oblastech na hlavních ostrovech může klesnout hlavně v noci ještě níž. Na malých ostrovech je však více ovlivňována mořem a nedochází tu k takovým poklesům.
Teplota moře je vůbec jedním z největších lákadel Fidži-v průměru se pohybuje mezi fantastickými 25 až 28 stupni.
Ideální období k návštěvě je od května do října.

Flora a fauna

Na ostrovech se vyskytuje zhruba 3000 rostlinných druhů, přibližně třetina z nich je endemická. Ostrovy na Fidži pokrývají tropické deštné pralesy, ve kterých roste řada vzácných rostlin jako různé druhy orchidejí, kapradin a exotických stromů-pepřovníky, papáji, chlebovníky a další. Najdeme tu i národní květinu Fidži Medinilla waterhousei. Tato vzácná rudo-bílá rostlina se vyskytuje pouze v nejvyšších polohách na ostrově Taveuni a Vanua Levu. Flora rostoucí na pobřeží ostrovů je tvořena převážně mangrovníkovým porostem. Oblíbenou vodní rostlinou je mořská řasa nama, podobná zeleným hroznům, která se zvláště v kombinaci s kokosovou smetanou pokládá za lahůdku.
Asi před třemi tisíci lety si s sebou první osadníci přivezli na ostrovy drůbež, psy a prasata. Tento zásah do křehkého ostrovního ekosystému způsobil vyhynutí několika druhů živočichů. Další vlna dovezených savců jako mangusty, kočky a krysy případně kozy pokračovala v devastaci. Jedinými přeživšími původními savci jsou dnes netopýři. Fidži je také domovem několika zajímavých plazů a ptáků-leguána hřebenitého můžeme spatřit v Yadua Taba, v Bua a Yasawas. Další raritou je fidžijský had, který se zahrabává do země, fidžijský bouřňák a řada dalších vzácných ptáků jako Erythura kleinschmidti nebo Trichocichla rufa. Na Fidži žije 20 druhů suchozemských hadů, čtyři druhy mořského hada a čtyři druhy želv. Kromě toho tu najdete ještěrky a gekony. Některé druhy hadů jsou velmi jedovaté, nejnebezpečnější jsou mořské.
Další bohatství se skrývá pod mořskou hladinou, naleznete zde překrásné korálové útesy plné stovek druhů mořských živočichů - ryb, krabů, korálů, hadů, medůz, hvězdic a mnoha dalších. Velmi často lze spatřit tuňáky, barakudy, delfíny, velryby i různé žraloky

Historie

Ostrovy byly osídleny obyvateli jihovýchodní Asie před více než třemi tisíci lety. Evropané se zde usadili až v 19. století, kdy se ostrovy staly britskou kolonií. V roce 1970 získaly nezávislost, roku 1987 došlo ke dvěma vojenských převratům a nepokojům vyvolaným sílícím vlivem indo-fidžijské komunity. V roce 1990 ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže. Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu do spravedlivější podoby. Svobodné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indo - fidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000. Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly. Přes silný britský vliv si domorodí obyvatelé si zachovali svoji kulturu a tradice.

Poslední editace textu: 20.5.2011 19:51
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA